OCT Výdech z Blanky
Veřejná architektonická soutěž
Spolupráce: Hana Boříková
Věž
Poprvé jsem ji spatřil na jaře 2012. Dlouho jsem žil v domnění, že tam stojí pouze dočasně. Že až se vše kolem postaví, tak zmizí. Vídali jsme se poměrně často, protože jsem kolem ní míval cestu tramvají. Jednoho dne jsem se dočetl, že tam zůstane stát natrvalo. Od té doby neustále přemýšlím, jak se jí zbavit.
Utkám ti šaty ze zrcadel, / Letní, jen do půlky stehen, / Přesně ve zlatém řezu k tvojí postavě.
Ztratíš se v nebi, v mracích, v noci, / A tvé nohy ukryje zeleň, / Přesto si tě budou prohlížet zvědavě.
Střešovice jsou krásným koutem Prahy. Umístit do této lokality banální betonovou věž je závažnou nekoncepční chybou, která nemovitosti v okolí věže devalvuje a celkově narušuje ráz rezidenční čtvrti a její figuru ze vzdálených pohledů. Jakákoliv dodatečná funkce, například rozhledna nebo horolezecká stěna, která by se pro věž nyní vymyslela, by její existenci paradoxně legitimizovala. Věž na tomto místě nemá co dělat a měla by zmizet, nebo být zmizena. Plášť z ohýbaných reflexních skel je jednoduše realizovatelný a betonový tubus splyne s oblohou. Spodní část tubusu zůstává bez povrchové úpravy, protože z blízkého okolí není přes vzrostlou zeleň příliš patrná, případně obrůstá břečťanem. Do části pozemku kolem tubusu je dosázeno několik stromů. Vytvářet z ukrojeného nároží původní zahrady veřejný prostor nemá logické opodstatnění, neboť okolí nabízí řadu příjemných veřejných míst, městská část by se navíc o tento prostor musela starat. Parcela je uzavřena jednoduchým dřevěným laťovým plotem, který časem zešedne jako beton. Nároží se navrací k zahradě vodárny, původní uliční čára zůstává zachována.
(text je zněním autorské zprávy návrhu)
Vodorovný a svislý řez pláště z ohýbaných reflexních skel
Inspirace: Peter Pichler, Mirror Houses